Promiň Vampýrská akademie, ale už nejsi mojí nejoblíbenější knihou. A court of mist and fury je jednoduše lepší, ne-li úplně nejlepší.
Předem jsem sice věděla, co mě bude čekat, ale to nebylo ani zdaleka vše. Během chviličky se kniha posunula na ten nejvyšší level. Dosavad jsem nic čtivějšího a dechberoucího nečetla. Zatímco v prvním díle byla Feyre zavřená v Tamlinově domě, tak nyní poznává místa, o kterých se jí ani nesnilo nebo netušila, že existují. Feyřin život se zcela změnil a k tomu zjistila nepěknou informaci - blíží se válka a Rhysand, u kterého na základě dohody tráví jeden týden v měsíci, se jí snaží dostat na svou stranu.
"This one," I added with a glare in Rhys's direction, "is only cranky because he's old and it's past his bedtime."
Nejen, že je ACOMAF neskutečně akční, plný neskutečných zvratů a záživný, je také extrémně vtipný. To díky Rhysandovi, který perlí jedno hlášku za druhou. Už jen díky tomu si mě naprosto získal. Tamlin? kdo to je? Vedle Rhysanda nemá šanci. Navíc se dozvíte i mnoho z jeho dětství a soukromého života. Pokud vás v prvním díle Rhysand nezaujal, v ACOMAF svůj názor brzy přehodnotíte.
Autorka v této knize také představila zcela nové a opravdu parádní postavy jako Rhysandovu sestru Morrigan, dobrého kamaráda Cassiana, Amren a Azriela. Zároveň se opět setkáváme s Feyřinými sestrami, které tentokrát krají větší roli.
"Everyone wants to talk-talk-talk," Mor said, giving a warning glare to Cassian, who had indeed opened his mouth. "Can't we eat-eat-eat, and then talk?"
Možná víte, možná ne, ale nemám ráda tlusté knih. Proto jsem se ve chvíli, kdy mi kniha dorazila domů, doslova lekla. ACOMAF má totiž necelých šest set padesát stran. Postupem času jsem ale zjistila, že v případě této série to je jen dobře. Ba naopak šest set padesát stran je málo. Chtě nechtě, tuhle knihu neodložíte z ruky a uvidíte, jak rychle vám budou stránky utíkat pod rukami.
Z čeho jsem neskutečně paf, je konec knihy. Já vám nevím, ale asi jsem během něho umřela a přišla do knižního nebe. Kam se hrabe ACOTAR, tohle byla dokonalost nad všechny dokonalosti. A mimochodem, celá kniha mi dost připomínala poslední knihu série Shatter me. Kdo zdá, pochopí.
"I want to paint you." He gently lifted me into his arms. "Nude would be best," he said in my ear.
Ačkoliv nemám ráda autorčinu první sérii Throne of glass, tak tahle je moje srdcovka. Poté, co Sarah J. Maas dokázala v ACOMAF, si ani nedokáži představit, co přinese v pořadí třetí kniha. Věřím ale, že to bude božské. Vezmu-li v potaz Feyřin nový úkol, tak to bude doslova vražedné.
0 komentářů:
Děkujeme za komentář.